Není pochyb o tom, že písecký spisovatel Ladislav Beran patří mezi nejpilnější a také nejoblíbenější jihočeské autory. Střídá tak na stránkách svých knih písecké četníky z dob první republiky a písecké kriminalisty ze současnosti, takže jeho pravidelný čtenář se opravdu nenudí. Tento svazek krimipovídek je pro změnu věnován četnické písecké pátračce v čele s kapitánem Votrubou, který už patří takřka do rodiny autorových knižních hrdinů.

Jen v málokteré detektivce se však dozvíte tolik konkrétních a odborných detailů jako v Beranových knihách. A není divu, vždyť vychází nejen z pokladů četnických archivů, ale i z vlastní zkušenosti kriminalisty.

Hned v první povídce se dozvíte, že takzvaná šlechta galerky, jak se sami nazývali, byli vlastně kasaři. Ale už málokdo ví, že v kriminále museli drát peří, a proto jim galerka hanlivě říkala mimo jiné – peříčkáři. A právě tohle nahlas použité označení se v hospodě U Šímů na Drlíčově stalo rozbuškou ve vzniklé rvačce, která skončila dramaticky pro kasařovo zdraví, takže ve svém oboru vypadl ze hry. Nicméně tím příběh zdaleka nekončí a pro strážmistra Kubíka a nově nastupujícího Hřebejka se slabostí pro ženské sukně pokračuje jako podivně zamotaný kasařský, navíc štědrovečerní případ. Do děje postupně vstupují další postavy a vyšetřování se nevyhne ani Domu laskavé neřesti s tamní ženskou osádkou

Na stopu ale nečekaně vyšetřovatele přivede použitá dámská toaleta a rozluštění případu vyloupené kasy v místní tabačce tak dostane překvapivý směr. Ovšem netypické je i rozhřešení, kterého se pak dostane odhaleným lupičům.

Podobně budete napnutí i v dalších sedmnácti povídkách, u nichž zvědavost zaručují už jejich titulky, na které je Ladislav Beran skutečný a neúnavný přeborník. Řekněte sami, nepřitáhl by vás už sám o sobě třeba název: Tichá nenávist, Kasařský reparát, Namydlené schody galerce, Druhé vážné garde královně zločinu anebo Dobře upletená oprátka, podle níž dostala celá kniha také název?

Recenzi napsala: Hanka Hosnedlová